Proč nikdy nebylo rozumnější zhubnout, tedy změnit životní styl, než právě dnes? Co je to optimální výživa? Proč je rozhodující kvalita, nikoliv kvantita? Jakou roli hrají doplňky výživy v jídelníčku? Jak souvisí pohyb a výživa v boji s civilizačními onemocněními?
Nejen na tyto otázky jsme získavali cenné odpovědi v průběhu intenzivního letního kurzu Poradce pro výživu vedeného Ing. Ivan Mach CSc., autorem celé řady publikací a zakladatelem Aliance výživových poradců ČR. Především jsme obdrželi konkrétní a praktické informace související s problematikou VÝŽIVY.
V tomto speciálním článku se dozvíte:
Co bylo obsahem kurzu
Jaký vliv má výživa na naše zdraví
Jak lze definovat "optimální výživu"
Jakou roli hraje pohyb
Základní doporučení a jednoduché zásady zdravého životního stylu
Výživa je široký pojem s mnoha významy!
Obsahem kurzu byla celá řada oblastí a témat související s výživou. Počínaje fyziologií a popisem fungování lidského organismu. Značná část kurzu byla věnována biochemii a jednotlivým dílčím procesům odehrávajících se v organismu. Tyto chemické děje se označují jako látková výměna, nebo-li metabolismus. S celosvětově stále narůstajícím množstvím civilizačních onemocnění byl často zmiňován vliv genetiky a nutnost respektovat individuální odlišnosti každého z nás. V souvislosti s aktuálním děním právě probíhající pandemie covid-19 jsme si blíže specifikovali souhrn mechanismů zajišťujících imunitní systém, načež jsme si uvedli postupy pro podporu a celkové posílení obranyschopnosti organismu. Cílem kurzu a našeho cíleného studia výživy bylo tedy získat co nejvíce informací, na jejichž základě si sami postupně uděláme vlastní názor na výklad a obsah pojmů "výživa", správné výživové návyky, kombinování živin a mikroživin ve stravě atd. s přihlédnutím na individualitu každého z nás.
Jídlo jako lék a jeho vliv na naše zdraví.
Absolvováním kurzu jsme vstoupili do velkého zajímavého světa výživy, který je velmi pestrý i dynamicky se měnící. Pokud se chceme bavit o výživě ve vztahu ke zdraví, je na místě si nejprve definovat co to zdraví vlastně je. Domnívám se, že k určení významu pojmu zdraví je velmi blízko PharmDr. Richard Pfleger, který v průběhu přednášky na téma Výživa, zdraví a prevence, definoval zdraví jako absolutní nebo alespoň adekvátní fyzická a mentální nezávislost na denních změnách.
K dobrému zdraví vede mnoho cest, resp mnoho výživových stylů. Z hlediska výživy je mimořádně působivým faktorem genetika. Ne však z hlediska zdraví, jak se mnohdy soudí. Ukazuje se, a řada přednášek během kurzu nám naši hypotézu potvrdila, že z drtivé většiny je zdraví ovlivňováno sociálně-ekonomickým prostředím, neboli epigenetikou. Jak to vypadá v praxi? Můžete mít geny přímo pro danou nemoc nebo prostě jen geny, které snižují efektivitu nějakého tělesného systému / orgánu (například slabé srdce). Tyto geny si můžeme představit jako slabý článek řetězu. Hektický životní styl, nezdravé stravování, toxiny, stres, ty všechny za tento řetěz tahají. Pokud jsou všechny články pevné, tak to vydrží. Pokud ale váš řetěz (tělo) obsahuje slabý článek (geny pro nemoc / slabý orgán) a vy za něj budete neustále tahat, bude se oko řetězu postupně otvírat a povolovat, až nakonec přijde den, kdy pořádně zatáhnete a řetěz se rozerve. A to je chvíle, kdy se projeví nemoc. To, že má epigenetika (nad genetikou) vliv, se dle Pflegera zjistilo na identických dvojčatech, která mají stejnou DNA, ale různé nemoci právě díky odlišnému prostředí a návykům (pracovní hygiena, výživa,...).
Jen naivní optimista může tvrdit, že je dokonale zdravý. Geny nejsou naším osudem, je to až náš životní styl a naše volby, které rozhodují, zda se projeví či nikoliv. Absence zjevné nemoci není totéž co dokonalé zdraví. Na zdravotním stavu je vždy nejenom co vylepšovat, ale také co chránit. Pokud tedy pochopíme mechanismus, díky kterému vznikají civilizační nemoci, dává nám to naději, že jim můžeme předcházet nebo zvrátit jejich průběh.
"Nikdo není dokonale zdravý - podle slov lékařů je pouze nedostatečně vyšetřený." - Ing. Ivan Mach CSc. v průběhu kurzu
Jak být zdravý, když kvalita většiny na trhu dostupných a běžně populací používaných potravin je katastrofální? Tvrzení některých demagogů, že současná strava, pokud chceme, je vyhovující a stačí k zajištění dobrého zdraví, ba dokonce výborné sportovní výkonnosti je motivována vlastním prospěchem a alibismem a především snahou vyhnout se tlaku veřejnosti pokud by se provalilo, jaká je skutečnost. Ono se to vlastně už ví... Ve skutečnosti jsou současné potraviny všechno jiné jen ne zdravé. Nejenom nejsou kvalitní, ale ještě ke všemu bývají zdrojem zdravotně nepříznivě působících látek.
Z potravinového hlediska na zdraví negativně působí:
Nadměrné množství jakýchkoliv potravin a jejich nevhodná kombinace.
Nesprávný způsob kuchyňské úpravy.
Nevhodné skladování potravin před jejich prodejem a zacházení s nimi po nákupu v domácnosti.
Nepoznatelná nicméně reálná kontaminace bakteriemi, viry, plísněmi, těžkými kovy a řadou chemikálií v důsledku nevhodného způsobu produkce a posléze také skladování, nevhodná či nedostatečná konzervace v průběhu výroby a distribuce ke spotřebiteli.
Je zarážející, jakým způsobem se většinová populace stravuje, jak rychle u ní došlo k vyhasnutí tradičních návyků jako např.: sběr, zavařování, konzervace potravin, vaření přirozených domácích pokrmů či maloformátové farmářské aktivity. Lidé zcela přenechali svůj osud a zdraví systému potravinářského průmyslu. Výsledek se již dostavuje v obludných číslech celkové nemocnosti a frekvenci výskytu jednotlivých onemocnění. Počet pacientů s cukrovkou v Česku mezi roky 2017 a 2018 přesáhl hranici jednoho milionu. Navíc se předpokládá, že do roku 2030 počet diabetiků stoupne až na 1,3 milión! Dobrá zpráva je, že ohrožení pacienti mohou průběh onemocnění zvrátit. Jedná se především o pacienty s tzv. pred-diabetickou (skrytou) formu cukrovky tzn. že se tělo již metabolicky připravuje na plné propuknutí nemoci, ale pacienti stále "tančí" a samozřejmě o ničem ani neví. Bohužel špatná zpráva je, že o to zdravotnický systém nemá zájem.
Celoživotně nízká kvalita výživy je bezprostředně nebo přinejmenším nepřímou příčinou poškození zdraví nebo předčasného úmrtí. Chronické civilizační onemocnění se nikdy nepodaří úspěšně a definitivně vyléčit nebo alespoň stabilizovat, pokud pacient nezmění způsob stravování a současně nevyužije možnosti, které nabízí léčebná výživa a systematické použítí doplňků stravy.
Mnoho lidí onemocní vlastní vinou, protože zanedbává prevenci a podceňuje negativní vliv nevhodného životního stylu, stresu, dědičných dispozic a špatného životního prostředí či rizikových pracovních podmínek.
"Všechny nemoci začínají ve střevech." - Hippokrates z Kósu kolem roku 400 před. n. l.
Možná si to neuvědomujete, ale to, co se odehrává v našem trávicím traktu hraje obrovskou roli v tom, jak jsme schopni bojovat s bakteriemi. Právě stav našeho zažívání určuje, kolik máme energie nebo jak se cítíme, rozhoduje zkrátka o stavu našeho zdraví. Zažívání tvoří více než 70% celého imunitního systému! A to, co jíte – kolik toho jíte – a také kde to jíte – může mít nepřímý vliv na to, zda u nás nepropukne třeba nemoc. Starejte se o správnou funkci zažívání, a ono se postará o vaše zdraví!
Je nezbytné pochopit, že kvalitní strava je nejlepší medicína. Neexistuje žádný lék, vitamin, rostlina ani potravinový doplněk, který by měl tak velký vliv na naše zdraví, jako strava. Dnešní lidé ztratili kontakt se svým tělem a mnoho z nich ani neví, co to je opravdové zdraví, protože jej nikdy nezažili. Jejich strava byla tak dlouho zcela nevhodná, že většina z nich se nemohla spolehnout na svůj geneticky daný zdravotní potenciál nebo jej nikdy nezažila. Protože i když máte všechny předpoklady pro vynikající zdraví, bez správných pohonných hmot je nikdy nerealizujete. Představte si, že z továrny vyjedou 3 různá auta, každé bude mít jiný motor, jiné spalování. Jedno pojede na naftu, druhé na benzin a třetí na plyn. V případě, že každé z aut nedostane, co potřebuje, pojede špatně nebo se zadře a nepojede vůbec nebo ho každý měsíc povezete do servisu. Neznamená to, že nafta nebo benzín jsou špatné, ale každý z nich patří do jiného motoru, tj. každé auto jede na něco jiného.
To samé se týká veškeré stravy. Každý z nás takzvaně jede na něco jiného. Pokud budeme jíst nevhodné potraviny, zadřeme se jako to auto nebo porosteme jako špatně ošetřovaná květina… nedáme květy ani plody, pro které jsme tady. Každý člověk je jedinečný a neopakovatelný. Naprosto přesně ve výživě platí: Co je pro jednoho člověka lékem, může být pro druhého „jedem“.
Shrnutí:
Rozhodující je kvalita, nikoliv kvantita.
Většina lidí konzumuje minimálně o 1/3 víc energie než skutečně potřebuje.
Souvislost mezi kvalitou výživy a kvalitou zdraví je již přesvědčivě dokázána.
Současné potraviny nemohou zajistit dostatečné množství ochranných látek.
Většina lidí dlouhodobě porušuje zásady správného životního stylu.
Mnoho lidí podléhá neetické reklamě na nevhodné potraviny.
Mnoho lidí užívá léky, zhoršující využití přijatých živin a ochranných látek.
Neexistuje univerzální typ zdravého stravování ani podmínky, nutné k realizaci optimální "zdravé" výživy.
Reskpektujme vlastní individualitu!
Každý jsme jiný, a máme jiné potřeby, které jsou zapsány hluboko v našich genech. Proto je velkou chybou zavádět unifikující stravování vhodné pro všechny nebo takové stravování vůbec hledat.
To vysvětluje, proč každý specifický výživový směr na někoho funguje a na někoho vůbec.
Pokud člověk nerespektuje své potřeby, a stravuje se proti své individualitě (např. v důsledku toho, že mu někdo doporučil pro sebe vhodné stravování), tak mu většinou jídla a potraviny nechutnají, nemá z nich dostatek energie, špatně je tráví, a v podstatě ho takové stravování oslabuje.
A zatímco pro jednoho může být takové stravování lékem, pro jiného může být jedem.
Pokud ale na druhé straně začne člověk své individuální potřeby respektovat, tak si u něj často sedne všechno do sebe, začne mít více stabilnější energie, lepší trávení, odrazí se to i v náladě, a začne tedy naplňovat svůj potenciál.
"Optimální výživa je strava, ktera splňuje zdravotní a tělesné individuality."
V dnešní době je běžně dostupné velké množství potravinových doplňků a někteří lidé si myslí, že stačí užívat vitaminy a minerály a díky tomu pak mohou jíst, co chtějí. Ale tak to rozhodně není. Potravní doplňky jsou pouze tím, co napovídá jejich název ‒ mají stravu doplňovat, ne ji nahrazovat. Strava je mnohem důležitější a je základem, na kterém stojí naše zdraví.
Nezapomínejme, že naše tělo je uzpůsobené tak, aby se samo obnovovalo pomocí hlavních stavebních kamenů živé hmoty (bílkoviny, sacharidy, tuky a další biomolekuly), které byly dostupné už našim předkům, a ne pomocí různých tablet a roztoků. Můžete užívat vysoce kvalitní doplňky, které jsou vhodné pro váš metabolický typ. Ale pokud budete zároveň jíst nesprávnou stravu, je to jako chtít se pohybovat současně opačnými směry. V takovém případě můžete jen doufat, že doplňky budou alespoň částečně neutralizovat nepříznivé účinky stravy, která neodpovídá vašemu metabolickému typu.
Pokud tedy nebudeme respektovat své individuální potřeby, staneme se nevyrovnanými a začnou se více projevovat naše nedostatky, zejména v oblasti mezilidských vztahů, životní spokojenosti, psychické výkonnosti, což se později projevi na našem celkovém zdraví. Každý z nás má silné i slabé stránky osobnosti, a individuální potřeby z hlediska stravy, suplementace a životního stylu. I z hlediska pohybu se pro každého z nás hodí jiný typ tréninku. Jak individuálně nastavit naši stravu a suplementaci nebo jaký typ tréninku zvolit a pro koho je zrovna takový postup nejefektivnější si přiblížíme v navazujícím článku o metabolických typech. Vše si následně povíme a prakticky ověříme na přednášce Individualita stravování. Kdy a kde se bude včas řečeno.
Nezapomínejme na pohyb!
Pohyb a strava k sobě neodmyslitelně patří. Mým posláním jakožto osobního trenéra je kvalifikovaně podporovat kvalitu života, prevenci, s tím spojené zdraví a aktivní způsob života. K tomu velmi významně přispívá pohyb, který je geneticky zakotven do lidského genomu a měl by být nezbytnou součástí každého z nás. Vždyť pohyb a sport je výrazným konzumentem primárních zdrojů energie (sacharidy, tuky) i zdrojů se stavební funkcí (bílkoviny). Abychom konzumaci těchto zdrojů uměli vhodně nastavit, doplnit (v případě sacharidů a bílkovin) nebo naopak dokázali jejich využívání tělem stimulovat (např. v případě spalování tuků), je potřeba na danou problematiku nahlížet se základní znalostí fyziologických funkcí lidského těla, které úzce souvisejí jak s výživou, tak s pohybem (např. fyziologie smršťování, uvolňování a regenerace svalů). Proto poskytuji služby komplexního charakteru, které zahrnují jak poradenství v oblasti výživy (jako zdroj energie a stavebních látek), tak pohyb (jako spotřebitel energie) v podobě pravidelné fyzické aktivity pod mým vedením.
V průběhu kurzu jsme navštívili nově otevřené Fitness Victory v Záběhlicích. Svým konceptem nezaměnitelné prostředí fitness připomínající zdánlivě prosklené koloseum poskytuje svým návštevníkům špičkové vybavení značky Lifefitness a Technogym (znáte z Modrého centra) a nabízí široké možnosti tréninkového vyžití. Fitness nám oživilo vzpomínky na naší tréninkovou "dovolenou" ve Španělské Marbelle v proslulém tréninkovém centru Ultimate Performance (snad se někdy dokopu k zápiskům a fotkám, abych vám mohl přiblížit tamní atmosféru připomínající "zlátou éru" bodybuildingu z dob 70. - 80. let). Už se těšíme na příští zastávku ve Victory.
Pohyb a zdravá strava jako prevence.
S ohledem na současnou tendenci civilizovaného lidstva k systematickému přejídání a neschopnosti sebeovládání v tomto směru, je pravidelná fyzická aktivita jednou z mála možností prevence obezity. Náročná fyzická aktivita může být zdravá pouze za předpokladu dokonalé "ochrany" a dokonalé regenerace. Čím náročnější je fyzická aktivita, tím účinnější musí být prostředky regenerace.
Jaké jsou hlavní benefity fyzické aktivity, resp. pohybu?
Dokáže zpomalit pokles schopnosti využití kyslíku.
Snížit rychlost progresivně probíhající ztráty svalové hmoty.
Zvýšit tvorbu "ochranného" HDL cholesterolu a tím omezit proces sklerotizace cév.
Vyvolat tvorbu endogenních opiátů - látek tlumících bolest a zlepšujících náladu (to je ten pocit po tréninku, kdy máte vyplavené endorfíny:)).
Snížit intenzitu stresu.
Zvýšený výdej energie a adaptace na pohyb či sportovní výkon dále vede ke zlepšení tolerance příjmu jednoduchých cukrů. To vede ke zpomalení procesu "glykosylace" bílkovin (na bílkoviny se naváže cukr), který je vyřadí z činnosti. Současně se snižuje riziko vzniku cukrovky nebo se zlepší její stav. Pohyb a cvičení je prevencí ukládání tuků do tkání včetně cév, a také prevencí zácpy!
"Mind is more important than the body." - Arnold Schwarzenneger
Ve spojitosti příčin a prevence civilizačních nemocí jsou nyní také častým tématem vyhaslé pohybové vzorce. Jako příklad si uvedeme malé dítě lezoucí po stromě, jehož pohyb dostává ještě tzv. třetí rozměr. Musí u toho myslet, orientovat se, aby nespadlo! Kdežto dnešní moderní člověk na běhacím páse ve fitku vykonává činnost nevědomě, protože si u toho čte na telefonu. Efektivnost pohybu tohoto člověka je malá, protože mu chybí třetí rozměr, jako tomu je u malého dítěte. Tělu chybí neurodynamika a svaly, které zapojuje využívá jen na 10%, protože dráha z mozku ke svalu je omezená. Nikdy nejde o to, kolik zvedáte, ale jakým způsobem daný cvik provádíte!
Jen si poslechněte a dobře zapamatujte slova Arnolda Schwarzennegera o propojení svalů a mysli:
A jaká je průměrná fyzická aktivita populace?
Středně intenzivní aktivita: 0,7 hod denně
Lehká aktivita: 6,5 hod denně
Sezení: 9,3 hod denně !!!
Průměrný moderní člověk ujde denně asi 3 km - v domácnosti, v práci a jinde. Tím se omezuje neuro- i kardio-dynamika. Lidé se sedavým zaměstnáním mají 2x vyšší výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Obézní lidé sedí 2,5x déle než štíhlí. Roku 1860 vydávali lidé v Anglii 75% příjmu za potraviny, nyní jen 6-10%. Snaha uživit se vyžadovala zapojení více pohybu. V Evropě byla dlouho průměrná délka života 45 let, nyní se každých deset let prodlužuje o 2 roky, klesá však kvalita života. Populace dosahuje sice vyššího věku, ale bez kondice. Po 45 roce začnou biologické hodiny "tikat" rychleji a projevují se více známky stárnutí. Klesne dynamika organismu asi o 15% (růstový hormon, testosteron u mužů) a dále se zpomaluje. Pokud se tedy budete stravovat způsobem, jakým nám náš potravinářský průmysl nabízí, tak se z vás zcela jistě stanou pacienti! Muži mají dnes jistotu oproti 70. létům minulého století, že už ve 40 letech bude jejich biologický věk 50 let - populace stárne rychleji.
"Stárnutí není nemoc, ale přirozený proces každého živého organismu."
Stárnutí je přirozený proces adaptace a snaha přežít je konstantní. Člověk má k dispozici celou řadu opravných systémů, jako je stabilita genomu, epigenomická stabilita, proteinová stabilita, makromolekulární obrat a vyhasínání volných radikálů. Např. antikoncepce je nesystémové opatření, nevyuživá systém, tj. cyklus, takže pak žena nemůže otěhotnět. Proto následně může mít nesystémové dopady v podobě vedlejších účinků na zdraví ženy.
Základní doporučení a jednoduché zásady zdravého životního stylu:
Nestřídat rychle různé výživové styly bez prostudování principů a respektování individuálních vlastností a aktuálního zdravotního stavu.
Naučit se nakupovat potraviny na základě znalostí o jejich složení, řídit se údaji na jejich etiketách, přemýšlet o skladbě jídelníčku, naučit se správně vařit, to znamená jednoduše, rychle a přitom z kvalitních surovin.
Pravidelně sportovat a dodržovat individuálně formulovanou výživu.
Jíst střídmě, protože trvalé přejídání je vstupenkou k obezitě a s ní spojenými metabolickými (civilizačními) onemocněními.
Nepokoušet se o krátkodobou redukční dietu s jediným motivem - odstranit potřebu pravidelné fyzické aktivity.
Cvičit co nejčastěji pokud objem a intenzita nepřekračuje individuálně stanovené limity a nezpůsobí přetížení.
Co říci na závěr tohoto článku? Žijeme v turbulentní době kolapsů. Stejně jako kolabuje státní systém (už to nikdo neřídí, už se to ve své složitosti rídí samo), kolabuje i potravní řetezec... a do toho všeho ještě ten "koronáč". Dlouhodobým a daleko větším problémem je celosvětový nárůst obézních lidí, než aktuálně stále dokola opakující se Covid-19. Většinová populace totiž přijala pravidla mainstreamového stravování. Potravinářský průmysl, produkující procesně upravované potraviny už ani nezastírá, že nejde o potraviny, ale o normy. On totiž určuje, co je "zdravé" a za co má zákazník utratit peníze. Namísto podpory sportu a celkově zdravého životního stylu se děje pravý opak! Cílem není pevné zdraví populace, ale zisk. Slova jako dieta, zdraví, vitaminy, zelenina, ovoce, kuchařka, maso jsou na internetu stejně často vyhledávána jako peníze, láska nebo úspěch. Smutné!
"Nežijeme proto, abychom jedli, jíme proto abychom žili."
Přátelé a kamarádi, pokud jste to dočetli až sem, moc se přimlouvám, je potřeba si uvědomit, že pupek a špeky nejsou jen nehezká ozdoba, ale především zdravotní problém zatěžující ekonomicky celou společnost. Diabezita je světová pandemie a nikdo nám čísla mrtvých denně neservíruje a už nás sužuje přes 30 let a stále víc a víc. Většina jídla zabalená k okamžité spotřebě je akorát dobrá k rychlému výkrmu jatečních prasat. Když je na obalu müsli tyčinky hubená ženská, je to jídlo pro hubený ženský! Není to jídlo pro tlustý mandy!
Ano vím, je to možná pro někoho trochu drsné srovnání, ale proboha lidi proberte se! Taky přeci nedáváte své kočce granule, kde je na obrázku pes s nadějí, že se z ní ten pes stane ;) Rozumíme? Někdy ke zlepšení zdraví a docílení dobré kondice stačí dodržovat ty nejjednodušší zásady zdravého životního stylu uvedená výše. Nezapomínejte, že je přitom vždy nutné respektovat vlastní individualitu!
Jakub Brendl, člen Aliance Výživových Poradců ČR® a České Komory Fitness profesionálů.
Comentarios